Anime

Anime (japonsky アニメ) je označení animovaných filmů a seriálů, které jsou kresleny japonským stylem manga. Anime je zvykem dělit na TV seriály, OAV (Original Animated Video) seriály a filmy. Anime pochází z Japonska, kde je také zdaleka nejrozšířenější, a vyznačuje se charakteristickým stylem kresby postav a pozadí.

Anime pokrývá širokou škálu žánrů, od akčních seriálů přes detektivky až po psychologická dramata. Anime se obvykle vysílá v televizi, distribuuje na DVD nebo publikuje jako videohry. Anime bývá často ovlivněno nebo přímo inspirováno japonskými komiksy manga, nebo občas naopak takové komiksy inspiruje. Občas bývá anime také adaptováno do podoby hraných filmů. Anime produkuje řada japonských animátorských studií, mezi nejznámnější patří studio Ghibli nebo Gainax.

V Česku mezi nejznámnější představitele anime určeného pro děti patří například seriál Pokémon nebo film Cesta do fantazie. Z hlediska západní kultury se může jevit jako překvapivé, že řada japonských animovaných filmů je zaměřena spíše na dospělé diváky. Dospělí fanoušci tohoto žánru pokládají za reprezentativní např. tituly jako Hrob světlušek, Ghost in the Shell, Neon Genesis Evangelion, Princezna Mononoke, Vampire Hunter D nebo Akira.

Historie anime

Historie anime začala na počátku 20. století, kdy japonští filmoví tvůrci experimentovali s animačními technikami, které se vyvíjely ve Francii, Německu, Spojených státech amerických a Rusku.

Animace se v Japonsku stala populární jako alternativní forma dějového vyprávění v porovnání s málo rozvinutým japonským hraným filmem. Oproti například Americe, kde jsou hrané pořady a filmy štědře dotované, v Japonsku je hraný filmový průmysl malý a tak trpí nízkými státními dotacemi, umístěním i omezením počtu herců. Film se také obtížně uchycuje na evropském nebo americkém trhu díky nedostatku účinkujících západního vzezření. Zato různorodé použití animace umožňuje tvůrcům vytvářet postavy a prostředí, která nevypadají japonsky a tak jsou západnímu světu blíže.

Během 70. let 20. století došlo ke zvýšení popularity manga komiksů - které často později získávaly též anime podobu — obzvláště pak mang Osamy Tezuka, nazývaným „legenda“ a „bůh mangy“.Jako výsledek práce Tezuky a dalších průkomníku v oboru přineslo anime do současného umění plnohodnotné žánry a některé typické rysy. Kupříkladu žánr o gigantických robotech (mimo Japonsko známý jako „mecha“), který se utvořil pod Tezukou, byl vyvíjen pod Go Nagaim spolu s jinými a ke konci desetiletí zcela změněn Jošijukim Tominem. Mecha anime Gundam nebo Macross se v 80. letech rychle stalo klasikami žánru. V tom samém desetiletí bylo v Japonsku anime přijato hlavním filmovým proudem a zároveň tak zažilo boom v produkci titulů (Mimo to stojí za zmínku, že v Japonsku se manga těší větší publicitě než anime). Ke konci 90. let a na počátku 2. tisíciletí se anime zvýšeně rozšiřovalo na zámořských trzích.

Terminologie anime

Etymologie a výslovnost : Japonský výraz pro animaci, psaný v katakaně, je アニメーション (animéšon). Je to přímý přepis a převzaté slovo (viz gairaigo) anglického termínu animation. Japonská zkratka tohoto termínu je アニメ (anime). Oba výrazy jsou v japonštině rovnocenné, ale zkrácený tvar je více užíván.

Syntax a morfologie : Anime může být použito jako podstatné jméno („Díváš se také na anime?“) nebo jako přídavné jméno(„Anime Guyver je odlišný od toho filmového Guyvera.“). Slovo má pomnožný tvar („Kolik už máš anime?“). Možná i kvůli faktu, že podstatná jména v japonštině množné číslo nemají.

Synonyma : O anime se někdy mluví jako o japanimaci, ačkoliv toto označení se již přestalo používat. Slovo japanimace zažilo svůj vrchol během 70. a 80.let 20.století, kdy bylo běžně používáno v první a druhé vlně anime příznivců. Tato zlatá éra skončila před druhou polovinou 90.let 20.století. Výraz je v dnešní době vnímán spíše v nostalgickém kontextu. V Japonsku pak označuje domácí animovanou tvorbu. Od té doby, co anime, popř. animéšon, popisuje všechny možné druhy animace, je japanimace využívána k odlišování japonských děl od tvorby zbytku světa.

Tento zvyk může pramenit z japonského užití: V Japonsku nabývá manga významu animace i komiksu (ačkoli použití slova manga pro animaci je většinou příznakem 'nefanouška'). Mezi českými fanoušky má obvykle manga přísnější význam „japonského komiksu“.

Charakteristické rysy anime

Anime je širokou paletou uměleckých stylů. Liší se v podstatě od umělce k umělci nebo studio od studia. Jejich typickými rysy jsou většinou propracované hudební kulisy a postavy stylizované v rozmanitých scénách a příbězích, zaměřené na širší publikum.

Žánry

V anime existuje mnoho žánrových podkategorií, jejichž náplní může být akce, dobrodružství, příběhy pro děti, komedie, drama, erotika (hentai), fantasy, magie, horror či science fiction.

Většina anime je kombinací několika žánrů, stejně jako témat. Je tedy těžké přiřadit titul pouze k jednomu žánru. Pořad se může na první pohled jevit jako dílo s jednoduchou zápletkou, ale jeho součástí může být daleko hlubší dějová linie nebo vývoj postav. Například u akčních anime není neobvyklé, pokud se dotýkají takových témat jako je romance, humor či společenská kritika. Stejně tak některé romance jdou ruku v ruce s akčními prvky nebo násilím.

Kromě informací o pojmu anime, by Vás drazí otaku mohli zaujmout další pojmy ze světa anime a mangy, které naleznete v anime wikipedii Vašeho oblíbeného anime webu Kage.cz. Naleznete je zde!